Tajná dcera

Tajná dcera je příběhem dvou odlišných kultur, dvou rodin a jedné mladé dívky. Sledujeme zde život americké lékařky Somer, která žije s manželem vcelku spokojeným životem v San Francisku, jejíž život značně ovlivní zjištění, že nemůže mít děti. V tom samém roce se rozehraje i příběh chudé ženy Kavity, které se narodí dcerka Aša. Kavita odloží svou dceru do sirotčince a tím ji ochrání před jistou smrtí, která postihuje všechny dívky z chudých rodin v Indii.

V tuto chvíli se osudy žen nečekaně propojí, protože právě Somer s indickým manželem adoptují malou Ašu ze sirotčince a odvezou ji do Spojených států. Po letech se Aša vrací do Indie, aby poznala kulturu svých pravých rodičů a třeba je i našla. V knize nalézáme střet dvou naprosto odlišných kultur i důsledky, které může mít pro celý život jedno malé rozhodnutí, a také to, že láska všechny překážky i problémy dokáže překonat.

Tajná dcera je příběh tvořen několika dějovými liniemi, které společně pokrývají dobu více než 20 let. V knize se postupně střídá vyprávění indické ženy Kavity, američanky Somer, jejího indického manžela a také samotné Aši. Jednotlivá vyprávějí čtenáři popisují pocity, situaci i tradice v jednotlivých zemích, díky čemuž je příběh snadněji pochopitelný.

V příběhu nenalezneme pouze jednu hlavní postavu, ale hned postavy tři – Ašu, Kavitu a Somer. Všechny tři postavy spojuje odvaha, statečnost a síla, se kterou se snaží postavit a vyrovnat se svým osudem. Nelze říci, že by život jedné z nich byl snadnější nebo trápení menší, než u těch ostatních. Je sice pravda, že situace finančně zajištěné Aši a Somer je podstatně jednodušší, než živoření chudé Kavity, jejíž život ztěžuje každodenní strach z toho, že nebude mít co jíst.

Nevím, jestli o této knize lze říci, jestli se četla dobře nebo špatně. Pokud bych měla hodnotit pouze styl psaní, tak mohu říci, je že příběh velice čtivě napsaný a rychle ubíhá. Na druhou stranu musím říci, že se nečte úplně snadno, protože je to poměrně psychicky náročnější dílo, zvláště když si uvědomíme, že situace v knize pocházejí z reálného života a že v Indii lidé opravdu takto žijí. Tak jako u většiny knih popisujících skutečné příběhy, jsou části, které jsou brilantně napsané a situaci vystihují natolik realisticky, že je velice těžké je přečíst.

Tajná dcera je román, který jistě osloví čtenáře, které zajímá kultura a lidé v Indii, jejichž některé zvyky jsou v knize zajímavě a realisticky popsány. Autorka se věnuje především problematice chudých rodin, které jsou nuceny své narozené dívky zabít nebo dát do sirotčince a to jenom protože nemají dostatek prostředků na věno. Oproti tomu bych knihu nedoporučila těm, kteří nemají rádi psychologické romány a realistické zobrazení lidské krutosti a bídy v rozvojových zemích.

Knižní obálka: Obálka této knihy se naprosto přesně trefila do mého vkusu – je pozitivní, lehká, svobodná a také v sobě skrývá jistý protiklad. Protikladem je pro mne porovnání pozitivní obálky, která znázorňuje lásku mezi matkou a dcerou a zároveň i bezproblémové prolnutí dvou kultur, se samotným příběhem, který se v knize skrývá, který tak pozitivní a bezproblémový není.

Musím říci, že tato kniha hluboce předčila má očekávání, která jsem měla. Jednak mne velice příjemně překvapil čtivý styl psaní, kdy příběh velice rychle ubíhal a dokázal vtáhnout čtenáře přímo do děje. A zároveň mne překvapila i otevřenost, se kterou autorka popisuje velice citlivá a vážná témata adopce a života v Indii, a citlivost, díky které čtená snadněji myšlenky z příběhu vstřebá.

Za mne si kniha rozhodně zaslouží plný počet bodů …