Dnes bych vám chtěla v knižních tipech Na vlně romantiky představit některé tituly, které se věnují poměrně tíživému tématu – domácímu násilí. O domácím násilí se na veřejnosti více hovoří až v posledních letech a to jak na odborné, tak i laické úrovni. A proto si myslím, že si zaslouží samostatný článek.
A zde vidím takový drobný paradox, na který si dovolím upozornit, jak již bylo řečeno domácí násilí je pro společnost velice citlivé téma, které se donedávna ve většině případů přecházelo taktním mlčením s tím, že si za to oběť vlastně může sama. A přece se i v době, kdy bylo toto téma tabu, našly knihy, které se mu velmi často věnovaly. A překvapivě to často nebyla žádná „kvalitní“ literatura, ale právě romány pro ženy či příběhy z edice Harlequin.
Nu a to je paradox či předsudek se kterým se v diskuzích často setkávám. Jak je možné, že knihy označované jako ten největší brak, které prý podle řady lidí nemají žádnou literární hodnotu či hlubší myšlenku, se věnují tématu jenž je pro společnost tabu?
Možná to je právě ona skrytá hodnota tohoto opomíjeného žánru – nebojí se dotknout se nepříjemných témat a tím může spoustě žen pomoci. Vždyť na tom přeci stojí celá biblioterapie, že při čtení o nepříjemné situaci můžeme nalézt řešení reálných problémů v našem životě.
Pro dnešek jsem si pro vás připravila hned několik knih, které se domácímu násilí v nejrůznějších podobách věnují, tak si je pojďme společně přestavit.
Veřejná tajemství
Zářným příkladem tohoto tématu je bezesporu kniha Veřejná tajemství od Nory Robertsové. Román vypráví životní příběh mladé dívky Emmy, kterou si k sobě vezme vlastní otec – slavný rockový zpěvák – poté, co ji její vlastní matka týrala. Emma v příběhu prochází třemi časovými obdobími, které nadlouho ovlivní její život – prvním je dětství, kdy se učí žít v harmonické rodině privilegovaných lidí a záhy se stane svědkem trestného činu na jejím malém bratrovi. V druhé části se z ní stává nadějná umělkyně toužící po lásce a uznání od druhých. V poslední části už máme před sebou Emmu – mladou samostatnou ženu, která s odvahou bojuje s démony minulosti, přičemž se brzy ukáže, že tím největším nepřítelem někdy může být i „obyčejná“ paměť. Podrobnější informace lze nalézt v recenzi.
Hlavním důvodem k zařazení Veřejných tajemství do tohoto článku je doslova nepřeberná škála situací, které mohou zapříčinit domácí násilí, jako jsou např. alkohol, touha po moci, majetku, nenaplně ambice v kariéře, drogy, a mnohé další. Hlavní hrdinka si v příběhu „vyzkouší“ jaké je to být týraným dítětem a zároveň i týranou manželkou. Tato situace není sice ničím zcela překvapivým či zvláštním, ale přesto mne velice zaujalo, jak autorka k tématu přistupuje, byť možná nevědomky.
Problematika týrání zde není představena „pouze“ jako akt, ale podrobně čtenáře seznamuje s pocity, které oběť prožívá a do jak extrémních situací se vše může dostat, pokud se násilí neřeší. Osobně mne však zaujalo především, že se v knize objevuje i skrytá příčina, která vede oběť do násilníkovi náruče. Např. stačí tragická událost v dětství, za nichž se dítě začne obviňovat, aby i v dospělosti podvědomě člověk hledal agresora, který jej za prohřešek bude i nadále trestat.
Návraty domů
Zatímco Veřejná tajemství se věnují domácímu násilí již v průběhu aktu, kniha Návraty domů (více v recenzi) vypráví o tom, jak násilník dokáže svou oběť naprosto odstřihnout od nejbližších lidí a jak je těžké zpřetrhané vazby napravit. Hlavní hrdinkou této knihy je Cassie, která se snaží po útěku od manžela, vybudovat nový domov pro sebe a svou dceru.
Autorka se v knize mimo jiné věnuje neziskové americké organizaci, která pomáhá např. obětem domácího násilí či jiných tíživých situací, se vrátit do běžného života. Organizace funguje na principu dobrovolnictví, kdy je rodině postaven dům a lidé si jej odpracují dobrovolnickou činností na domech dalších klientů organizace. Příběh myslím trefně ukazuje na hlavní potřeby, které jsou potřeba pro návrat týraných žen do společnosti – touhu po novém bezpečném domově, napravení vztahů s blízkými a získání nové sebedůvěry díky jednotlivým úkolům, které sami zvládnou.
Zlatý syn
Z poněkud jiného úhlu pohledu se na násilí na ženách zaměřuje i kniha Zlatý syn (více v recenzi). Příběh nás zavede ke dvěma mladým přátelům Anilovi a Líně až do daleké Indie. Ač by se dalo říci, že týrání je vždy neměnné, přesto je podstatně snazší se s ním vypořádat v kultuře, která jej bere jako něco trestného, než v zemi, kde je násilí na ženách bráno jako věc, na kterou mají muži plné právo. Celá kniha se věnuje spíše porovnání života ve Spojených státech amerických a Indii, ale domácí násilí se přesto v knize dá velice snadno nalézt.
Oproti předchozím knihám Zlatý syn neřeší ani příčinu, ani návrat do normálního života. Spíše představuje postavení žen, především z nižších společenských vrstev, jejichž práva a hodnota neznamenají pro jejich rodiny naprosto nic. Pro českého čtenáře může být naštěstí tato kniha spíše zrcadlem do minulosti, protože stejné postavení, jaké mají ženy v Indii dnes, měly ženy u náš ještě před několika staletími. A můžeme být při čtení vděčni, že žijeme v kulturní zemi, kdy násilí na lidech je trestné a hlavně (oproti Zlatému synovi) i společností odsuzované.
Radka Zadinová
Zvláštní postavou, kterou bych vám v rámci tohoto článku chtěla představit je česká spisovatelka Radka Zadinová a její romány. Tato autorka píše velice neotřelé a originální knihy, které jsou většinou na hraně psychologického románu pro dospělé čtenáře a dívčího románu s láskou a šťastným koncem. Myslím, že společným tématem všech jejích příběhů jsou narušené mezilidské vztahy a rodinné tragédie. Ač si při čtení někdy říkám, jak reálné všechny tragické situace a zároveň i šťastné konce a rozhřešení jsou, přesto knihy stojí za pozornost a zamyšlení se nad hodnotami života.
Konkrétně domácímu násilí v pravém slova smyslu se sice nevěnuje žádná z autorčiných knih, asi nejblíže k němu má Dívka bez minulosti, ale na druhou stranu postavy řeší mnoho situací, které týrání mohou také vyvolat – např. alkoholismus, smrt v rodině, apod.
Na závěr tohoto článku bych chtěla upozornit na českou organizaci Bílý kruh bezpečí, která se v České republice věnuje obětem domácího násilí a to nejen přímou pomocí, ale také osvětovou činností. Na tuto organizaci se lze mimo jiné anonymně obrátit s radou či prosbou jak právně vše vyřešit.
A to je ode mne již vše. Budu velice ráda, když vás tento článek zaujme a třeba si počtete i nějaké další informace o domácím násilí, protože je to problém před kterým by nikdo neměl zavírat oči.
Střípky ze zápisníku 