V tomto článku bych se chtěla, poněkud netradičně, spíše než hodnocení knížky, výrobku nebo čehokoliv jiného, zamyslet vůbec nad tím, kde vzniklo rozhodnutí psát o českých umělcích a tvůrcích, kterým se chci věnovat v seriálu Za kouzlem řemesel.
S nadsázkou sobě vlastní musím říci, že nějakou úchylku musí mít každý, protože bez ní by byl život podstatně nezáživnější a nudnější. V mém případě je to rozhodně čtení romantických příběhů, posloucháním folkové muziky a také zaujetí tradičními, nejen českými, řemesly
Tedy v dnešní době je pro mnoho lidí IN hledat věci, které jsou bio, raw a handmade, ale v době mého dospívání byl na menším městě člověk spíše OUT, když se oblékal a nosil věci, které nepocházeli z velkých fabrik.
Všimla jsem si, že mladí lidé se prostě musí vymezit vůči svému okolí, jen někdy je to potká na vysoké a někoho již na základce, ale vždycky se musíte vymezovat v řadě věcí, názorů a postojů. Pro mne tento okamžik nastal již na druhém stupni na základní škole, kdy jsem si musela ujasnit, že je normální, když se vám líbí rukodělné věci podstatně více, než ty z konzumních obchodů.
Když o tom tak přemýšlím, tak k lásce k řemeslu mne přivedli především naši, kteří dodnes hojně zásobují domácnost nejrůznější keramikou, a také má poněkud tvořivá povaha, jenž jsem si od mala vybíjela na výtvarných a jiných tvořivých kroužcích. Podvědomě jsem v pubertě vnímala handmade výrobky jako možnost odlišit se od davu a být sama sebou. V prvním ročníku na vysoké jsem se dokonce rozhodla zkusit si přivydělávat tvořením na Fler.cz, ale postupně mi došlo, že vyrábění asi není úplně ta cesta pro mne.
Během dospívání se můj vztah k řemeslům, z běžného okouzlení a touze odlišit se od spolužáků, změnil na obdiv a úctu k jejich tvůrcům. A to je hlavní důvod, proč jsem se rozhodla psát tento seriál – myslím si, že je velice potřebné podporovat a upozorňovat na české tvůrce a umělce.
V poslední době hodně vnímám, že z řemesel, jako věcí naprosto běžných a každodenních, se stala věc spíše módní, kterou většina lidí považuje za zbytečnou a drahou. I když šperkařství a další řemesla jsou s lidmi spjata od počátku, v dnešní moderní civilizaci je lidé často vnímají, jako zbytečně luxusní a nepotřebné.
Proč si mám koupit náušnice za 200 korun od člověka, který mi je udělá na míru a vloží do nich část své osobnosti, když si je můžu koupit za třetinu v supermarketu, kde tvůrcem je stroj, jenž podobných šperků za den vyrobí několik tisíc. Hlavně, že ušetřím pár kaček. Ani nedokáži říci, kolikrát jsem podobný názor slyšela a jak je mi pokaždé smutno a úzko, když to slyším.
A proč si vybrat něco od českých tvůrců?
Protože jejich výrobky mají duši. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že handmade výrobou se dokáže živit jen člověk, které ho ta práce baví a naplňuje. Vždycky, když si koupím nějaký šperk na trzích nebo v rukodělných krámcích, cítím z něj přísun energie a tepla. Tyto výrobky mají svou duši, kterou jim dává to, že je udělán z lásky a že výrobce svou práci má rád a dělá to pro druhé lidi.
Nebudu vám lhát, dát za nějakou sukni nebo přívěšek dvakrát více, než v běžném obchodně, znamená řadu ústupků, protože studentský rozpočet je většinou pořádně napjatý, ale je to věc do které je dobré investovat.
Když přemýšlím, jestli investovat částku do anonymního řetězce a nebo s trochu našetřit, podpořit českého výrobce a ještě mít kvalitní výrobek, ze kterého sálá to, že byl vytvořený s láskou, je moje volba naprosto jednoznačná.
A co vy? Jaký je váš názor na handmade výrobky? Jedná se jen o módní výstřelek nebo věc, která si pozornost opravdu zaslouží?
Těším se na vaše komentáře a na naše další objevování zajímavých řemesel a skrytých umělců.