Když se knihy stanou zaměstnáním

V dalším článku ze série Na vlně romantiky bych chtěla vzdát hold knihkupcům a knihovníkům, kteří se celé dny snaží zpřístupnit knihy všem knihomolům. Až při psaní tohoto článku jsem si uvědomila, že se v knihkupectví či knihovně odehrává poměrně hodně knih. Jen si vezměte například slavný román Jméno růže od Umberta Eca, množství knih s nimiž se setkal Harry Potter a nebo nový román Knihkupkyně. A co bychom tu byli za blog o romantických knihách, kdybychom si nepředstavili několik románů, které se v tomto prostředí odehrávají, tak pojďme společně na to …

Asi si nelze představit lepší knihu na úvod než Knihkupectví u osamělých srdcí. Román vyšel u poměrně nového nakladatelství na české scéně – Sofa books. Příběh vypráví o mladé dívce Posy, která zdědí malé krachující knihkupectví na okraji Londýna a rozhodne se jej přebudovat na krámek s výhradně romantickou literaturou. Její úsilí poněkud ohrožuje nejen její mladší bratr, o něhož se po smrti rodičů, ale také vnuk bývalé majitelky Sebastian, jehož předchází pověst největšího hulváta v Londýně.

Knihkupectví u osamělých srdcí je velice čtivá a propracovaná kniha. Ač samotná zápletka není nic neobvyklého a v červené knihovně ji najdete velice často, přesto se autorce podařilo z příběhu získat ještě „něco“ díky zajímavě a podrobně vykreslenému prostředí malého knihkupectví. Jediné co bych knize výrazně vytkla je poměrně velké množství překlepů, gramatických a bohužel i stylistických chyb, díky nimž jsem měla pocit, že román asi nepotkal korektora. Sice se jedná o věc, která lze při čtení přehlédnout, ale přesto jí zbytečně ubírá na kvalitě.

Myslím, že tato kniha vystihuje sen každého knihomola – malé útulné knihkupectví, které se věnuje pouze úzkému tématu knih. Nevím jak vy, ale pokud bych mi měla vybrat, tak raději zajdu do malého krámku, kde najdu všechny knihy od žánru o něž se zajímám a třeba si tam sednu nad dobrou kávou s knížkou v ruce, než do velkého knižního domu.

Tedy ne že bych neměla některé národní knihkupecké domy ráda, ale přeci jen mi tam nějak chybí atmosféra. Ač se mnou řada lidí asi nebude souhlasit, úplně se neztotožňuji s vysokými stohy bestsellerů a velkými plakáty a dalšími nástroji, které z knihkupectví dělají uspěchané a stresové prostředí s cílem prodat mase lidí knihy bez ohledu na kvalitu. Než toto, tak bych raději zašla do, třeba dražšího, ale stylovějšího knihkupectví, které lze najít v této knize. Škoda jen, že u nás jich moc nemáme…

V této knize lze vidět, že knihovník a knihkupec jsou opravdu velice podobné pozice, i když jeden prodává a druhý „pouze“ půjčuje knihy, přesto vykonávají stejnou prospěšnou činnost. V obou případech mohou uzdravit své zákazníky pomocí trefně zvoleného knižního titulu a také se stát centrem setkávání, které v dnešní době přivede obyvatele na jedno místo a nabídne jim prostor pro komunikaci a sociální začlenění.

A zároveň je zde vidět i poměrně značný rozdíl mezi českou a anglickou kulturou – zatímco ve Skotsku obstarávají nabídku knih malá knihkupectví a ve městě jsou rušeny knihovny, protože nejsou potřeba, v Čechách i v té nejmenší vesničce funguje knihovna a asi nikoho by nenapadlo ji rušit a to nejen na vsi, ale také ve velkých městech. A mám to potvrzené z vlastní zkušenosti, kdy před lety městská knihovna v Brně zrušila jednu ze svých poboček na okraji centra města. Proti jejímu zrušení však protestovala značná část tamějších obyvatel a dala tak vzniknout dnešní knihovně na Křižovatce. To je knihovna, kterou vedou a zpřístupňují v rámci odborných praxí studenti knihovnictví na MU, město je ušetřeno většiny výdajů a obyvatelé městské části jsou šťastni, že mají kam chodit. Je otázka jestli podobné tendence jsou v oboru také v jiných zemích a nebo alespoň v tomto ohledu je Česká republika kladným vzorem …

Poslední knihou, kterou si dnes představíme je Ryanova pomoc od známé spisovatelky Leily Meacham. Román vypráví o americké knihovnici Caře, která je nucena se, po smrti svého přítele Ryana, odstěhovat na texaský ranč. Ryan ve své závěti určil, že se Cara stala spolumajitelkou ranče a musí na něm celý rok žít, aniž by komukoliv ze stávajících obyvatel sdělila důvod, proč tomu tak je. Již od začátku je jasné, že se nejedná o nijak snadný úkol, přeci jen život na ranči je od toho městského značně odlišný a také není úplně snadné žít na místě, kde vás všichni, včetně Ryanova bratra, považují za obyčejnou zlatokopku.

Ryanova pomoc se velice snadno a rychle čte a děj příjemně ubíhá. Jedná se o jednoduchý odpočinkový román ve stylu příběhů z edice Harlequin. Již v předmluvě autorka uvádí, že jejím cílem bylo napsat klasický jednoduchý příběh z červené knihovny, je trochu po svém. A to je myslím hlavním pozitivem této knihy – na nic si nehraje, autorka se nesnaží o nijak hluboké myšlenky ani literaturu a myslím, že její cíl – vytvořit prvotřídní román ve stylu „harlekýnek“. S tím se sice váže, že děj a zápletka lze velice snadno odhadnout již po přečtení anotace a příběh rozhodně ničím nepřekvapí. Ovšem pokud od něj budeme čekat především sladký romantický odpočinek, tak máme před sebou velice kvalitní knihu.

Jak již bylo zmíněno, hlavní hrdinkou Ryanovy pomoci je knihovnice Cara, a tak si i tato kniha zaslouží být v tomto článku. I když na rozdíl od předchozích knih se děj v knihovně odehrává jen velice krátký okamžik, přesto myslím že stojí za zmínku, protože i takto se s řadou povolání můžeme v knížkách setkat. Zároveň jsem zatím neobjevila knihu odehrávající se čistě v knihovně a tak je lepší tato, než žádná kniha o knihovnících.